Máš už doma nastřelovačku? A používáš ji při výrobě bot?
Pokud ano, tak už jsi nejspíš potkala nějakou tvrdošíjnou sponku, která se prostě odmítla pustit kopyta, když to bylo už potřeba…
Častěji se tvrdohlavé sponky vyskytují, alespoň podle zkušeností z mé dílny a od účastnic mých kurzů, u dřevěných kopyt. Z plastu jdou ty sponky, nevím proč, většinou snáz. Ale i tam nás někdy dokáží potrápit.
Každopádně, když už jednou víš, jak na ně, tak Tě žádná (na)střelená sponka nepřekvapí.
Základem je správný postup. Sponka má tvar hranatého „U“, přičemž oba kraje jsou „zaryty“ do kopyta. Ty potřebuješ rovnoměrně zaráz pozvednout a potom vytahovat např. kleštěmi. Pokud zabereš moc na jedné straně a druhou nepovytáhneš, tak se Ti sponka snadno zlomí a musíš potom lovit ten zalomený kousek. A to narovinu není vždy úplně snadné. Já sama už mám za ty roky v kopytech pár „utopených“ a jen zabroušených sponek.
Takže potřebuješ něco dost tenkého a přitom pevného, aby se to dostalo pod sponku a přitom se to neohnulo, když budeš sponku „vyloupávat“ z kopyta ven.
Skvěle se hodí kleště s tenkou špičkou. Máš-li nějaké navíc, můžeš si je určit jen na sponky a třeba jednu z částí trošku doplocha zbrousit. Lépe to jde u nějakých měkčích materiálů, které kleštěmi stlačíš a snadno pak sponku podebereš.
Pokud ale používáš pevnější materiály, např. napínací stélku z drcené kůže, tak to s těmi kleštěmi nemusí vždy klapnout. Kdysi jsem na toto dostala prima doporučení použít plochý šroubovák, já mívala oblíbenou ale i pinzetu a nebo třeba příborový nůž.
Opět, dá se trošku případně dobrousit do tenka.
Ať už ale použiješ cokoli, pořád budeš postupovat stejně. Účelem je nadzvednout sponku v obou krajích „účka“, postupně, nesmíš na jednom konci zabrat o moc víc než na druhém, aby se nezlomila. Až ji takto nadzvedneš, můžeš snadno chytit sponku kleštěmi a dovytáhnout ji ven. I u toho vytahování ale doporučuji jít opatrně na obou stranách sponky, na střídačku, aby se Ti nezlomila.
Zezačátku Ti to vytahování možná bude trvat trošku déle, ale jak chytíš ten správný grif, tak už to pofrčí, neboj…
No a pokud Ti ta zlobivá sponka za živý svět prostě nejde ven, nebo šiješ boty častěji, tím pádem máš nejspíš s nastřelovačkou bližší vztah a sponky potřebuješ vytahovat častěji, tak si můžeš koupit tuhle super vychytávku – vytahovač čalounických spon, tzv. kozinožku.
Je speciálně tvarovaná, na kraji krásně ztenčená, dobře se drží, dobře se s ní manipuluje, ale hlavně, nad sponkami vždycky 100% vyhraje.
Pozor, ještě se dá sehnat kozinožka, která je určená na nýty a hřebíky, ta je ale trošku jinak tvarovaná. Ševcům se samozřejmě hodí také, ale se sponkami Ti moc nepomůže.
S kozinožkou snadno sponku nadzvedneš na obou stranách a potom ji i úplně vyndáš, nepotřebuješ kleště, ani až tak moc opatrnou manipulaci, jen chytíš cvik a pak už jen cvakáš ven jednu sponku za druhou…
Už se nebudeš muset trápit s materiálem kopyta ani boty.
Kozinožku seženeš v obchodech s nářadím, jako Hornbach, Obi apod., případně na internetu.
(Hledej heslo kozinožka – vytahovač čalounických spon.)
Stojí okolo 100,- až 150,- a věřím, že z Vás dvou budou brzo nejlepší kámošky 😉
Jen na jedno si dej u kozinožky pozor.
Aby Ti ji chlap nezabavil do nářadí a Tys tak o ni nadobro nepřišla..
Ten můj zjistil, že se s tím dají snadno oddělávat hřebíčky ze zad nábytku, a od Té doby mi ji pořád „krade“. Sice mám díky tomuto občas nějakou skříň z bazaru, dovezenou rozloženou, bez poškození, ale pak se své pomůcky dovolávat zpátky, to není vůbec žádná sranda 😀
A pokud Tě zajímá, jak to s vytahováním sponek vypadá prakticky, tak si pusť krátké video, kde kozinožku uvidíš v akci.
A to je pro dnešek už všechno.
Těším se zase příští týden…